|
|
Analýza spontánní sukcese na kalamitní holině vzniklé na územním pracovišti Stožec (Národní park Šumava)
Štětina, Pavel
Bakalářská práce se zabývá spontánní sukcesí na kalamitní holině v NP Šumava. Byly vybrány dva transekty, které byly rozděleny na plošky po 10 m. Jeden transekt zasahoval 50 m do živého smrkového porostu, pokračoval přes celou holinu, jejíž délka byla 50 m, a byl ukončen po 50 m v suchém porostu. Druhý transekt byl stejný, ale délka holiny byla 110 m. Na ploškách se zjišťovalo přirozené zmlazení a vzrostlý porost. Dle výsledků se umístnění zmlazení jednotlivých dřevin liší v závislosti na jejich světelným nárokům. Nejvíce přirozené obnovy se nachází v suchém porostu, vyjma světlomilných dřevin, jejichž těžiště se nachází na holině.
|
|
|
Lesnický potenciál břízy karpatské na extrémních horských stanovištích
Skibková, Lucie ; Kuneš, Ivan (vedoucí práce) ; Ulbrichová, Iva (oponent)
Po imisní kalamitě, která vyvrcholila v 70.-80. letech byly Jizerské hory poměrně rychle zalesněny. U nové generace dominantně smrkových porostů je nyní potřebná druhová, věková i strukturální diferenciace. Nejen extrémní klimatické podmínky, ale i značný tlak spárkaté zvěře a hlodavců zapříčiňují, že na některých místech je obohacení smrkových porostů o jiné dřevinné druhy velice složitým a náročným úkolem. Jednou z potenciálně vhodných dřevin do kyselých a exponovaných horských stanovišť je bříza karpatská (Betula carpatica), která je však dosud velmi málo probádaným druhem. Hlavním tématem této bakalářské práce je vyhodnocení prosperity experimentální výsadby břízy karpatské, založené v roce 2008 u osady Jizerka v lokalitě Panelová cesta. Dílčími úkoly bylo navázat na starší měření na stanovené pokusné ploše, provést další sérii biometrických šetření, stanovit mortalitu, výšku a výškový přírůst a na základě těchto výsledků vyhodnotit lesnický potenciál břízy karpatské na extrémních horských stanovištích.
|
|
|
Odrůstání kultur na kalamitních holinách horských poloh
Albrechtová, Petra
Práce se zabývá problematikou obnovy kalamitních holin horských poloh. Sledován byl vývoj na výzkumných plochách Sokol v Hrubém Jeseníku (15 parcel) a Jizerka v Jizerských horách (15 parcel). Cílem práce bylo zhodnotit vývoj odrůstání zejména smrku ztepilého, buku lesního, modřínu opadavého a břízy karpatské a dále také javoru klenu, jeřábu ptačího a vrby slezské ve věku 9 - 14 let po výsadbě. Hodnocení bylo zaměřeno především na dendrometrické veličiny dřevin (výšku, tloušťku kořenového krčku, průměr koruny a jejich přírůsty). Součástí práce bylo vyhodnocení stavu půdního prostředí, výživy, architektoniky a zdravotního stavu kořenového systému smrku ztepilého posouzení architektoniky a zdravotního stavu kořenového systému smrků ztepilých. Z výsledků vyplynulo, že nejlépe odrůstá modřín opadavý. Naopak se neosvědčilo použití javoru klenu, jeřábu ptačího a vrby slezské. Byl potvrzen významný vliv smíšení na odrůstání dřevin smrku ztepilého a buku lesního. Kořenový systém je omezený pouze na humusové horizonty a u všech jedinců byla nalezena deformace do strboulu. Z analýz půdních podmínek vyplývá, že i po 30 letech od aplikace stále přetrvává vliv vápněním a výživový stav dřevin ukazuje na luxusní výživu zejména vápníkem a hořčíkem.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.